V sobotu jsme si udělali výlet na Ještěd. Vybrali jsme si výborný den, kdy bylo nejchladněji z celého týdne, když jsme dorazili na vrchol bylo celých 6,3°C.
Cestou do Liberce se udělalo Davídkovi (3 roky) špatně… a to jsem jel opravdu slušně. Zastavili jsme na pumpě u Benátek nad Jizerou, kde jsme strávili hodinu, děti se občerstvili (samá mňamka: párky v rohlíku, zmrzlina…) Co mě ale pobavilo, když přijelo auto s celníkama, Davídek vykřikl: „Táto, benga, pryč…“ Jen jsem valil oči, ale prý to má z nějakého filmu, nebo seriálu 😀
Už od paty lanovky se Ještěd co chvíli schoval v mlze ale protože nejsme srabíci, tak jsme si to pod lanovkou vyšli pěšky. Cesta trvala 2 hodiny, ale zvládly to i dvě děti 3 a 6 let, a to úplně bez reptání.
V restauraci jsme si dali výbornou obědo-večeři (bylo už po čtvrté odpoledne), nicméně když si budete chtít dát na vrcholku v restauraci jídlo, počítejte s tím, že to není 3. cenová 🙂
Vzhledem k tomu, že na vrcholku bylo opravdu chladno, děti už byly unavené a taky se těšily na lanovku, sjeli jsme dolů lanovkou, rozhodně to bylo mnohem rychlejší, než když jsme se drápali nahoru (snad ani 4 minuty), ale doporučuju lanovku nepoužít a když to půjde vyšlápnout si to pěšky nahoru i dolů.
Cestou zpátky si děti vyžádali zmrzlinu, tak jsem zastavil u první pumpy… vyběhl jsem abych byl co nejrychleji zpátky, než děti vylezou ze sedaček. Zmrzlinu co jsem chtěl neměli, tak jsem během pár sekund běžel zpátky, rychle nasedl do auta a jeli jsme… Prý to sledoval s vyplašeným pohledem nějaký člověk, jak zabíhám na pumpu, za chvilku vybíhám, nasedám a jedeme pryč… U další pumpy jsem to udělal záměrně, koupil zmrzlinu a při nastupování do auta jsem vykřikl „ZDRHÁME“, dvojice na lavičce u pumpy nevěděla co si myslet 😀 😀
