Dopoledne jsem udělal trochu práce a po obědě jsme se vydali k Vltavě. Adrianka si vzala koloběžku, prý ji nebudu tahat v ruce a ona na ní bude jezdit (což nakonec z větší části i splnila). Akorát při cestě ze schodů za barákem sebou sekla na zem.
Na zastávce na Budějovické jsme nastoupili do autobusu, byla tam už od pohledu nepříjemná bába. Rejpala na celej autobus úplně do všeho. Když začala mít kecy i na mě s holkama, tak jsem začal v podobným tónu, no a nakonec jsem se nechal zatáhnout do tý nepříjemný energie a neustál jsem to v klidu a rozčílil se. Příště se musím víc ovládat.
Cestou k lanovému parku jsme si zablbli na cvičišti. Adriance to moc šlo a přeručkovala na druhou stranu po žebřinách. Viděli jsme nutrii a ještě našli něco co z dálky vypadalo jako pěna, ale po příchodu na místo jsme zjistili, že je to nefalšovanej sníh – jo a ještě něco co vidět nechceš, staršího chlápka a bohužel úplně nahýho.
Na Lanovém centru Adrianka spadla na první pohled dost drsně na záda, přes hlavu asi z druhýho stupínku žebříku. Sprostě jsem zakřičel na Niki, ale byla to moje chyba, že jsem jí špatně hlídal. Poslední dobou mám nervy na pochodu a nakonec jsem se ještě utrhl na malýho kluka, ale zase je pravda, že čuměl jak debílek. Asi bych měl začít brát něco na nervy.
Holky si třikrát vylezly do vrcholku lan a sjeli skluzavky a pak jsme se přesunuli autobusem nad IKEM a vydali se k restauraci u Václava, kde jsme se sešli s Olinkou a dali si malé jídlo a pivečko 🙂
Pak jsme si cestou domů přes OC Chodov koupili ingredience na burgery a udělali si výbornou večeři, protože jsem toho přes den splácal už dost, tak jsem si svojí večeři schoval na druhý den. Bylo to výborný, ochutnal jsem malý kousek který Adrianka nechala. Holky vytuhly snad ještě před devátou.
