Je pátek 13. čeká mě cesta stopem do Slovinska, tak jsem zvědavej jak všechno dopadne. Ráno jsem dopřipravil a dobalil věci (i když jsem stejně nějaké, ale naštěstí nepotřebné věci zapomněl).
Potkal jsem se ještě s Olgou na Roztylech, než odjela stopovat do Benešova. Ještě se vracela pro něco domů, tak si odjezd o něco odložila 🙂 Odvezl jsem k Janě pro Nikolku sluchátka, který si ke mně Niki nechala poslat a vyrazil jsem na stop.
Bohužel pumpa na začátku dálnice na Brno je na nějakou dobu z důvodu oprav dálnice uzavřená, tak jsem se vydal autobusem směrem do Průhonic k nejbližší pumpě za Prahou vedle Lídlu. Napadlo mě vystoupit ještě před dálnicí a začít stopovat, ale když nikdo nestavěl, nasedl jsem přesně ve 12:00 do dalšího autobusu na Opatov, kde jsem přestoupil směr Průhonice. Nastoupil jsem rychle do autobusu, který už čekal na zastávce, tak jsem si nestihl schovat vody do batohu a v přeplněném autobuse jsem přečkal (nebo spíš přetrpěl) cca 25 minut jízdy s lahvemi v rukách a blbě nasazeným batohem na zádech.
V Průhonicích jsem došel ke kruháči u Lídlu, kde je výjezd na Brno, snažil se dostat k pumpě, což bylo lehce složitější, ale když jsem se tam dostal, tak jsem stejně zjistil, že tam jezdí tak málo aut, že jsem se vrátil zpět ke kruháči, kde jediné bezpečné místo k zastavení bylo směrem z Průhonic, což nebylo úplně nejlepší místo, ale nechtěl jsem ohrožovat dopravu, tak jsem prostě čekal 🙂
Skoro po dvou hodinách, kdy projelo pár aut a nikdo se neměl k zastavení, mi zastavil pán v mercedesu se kterým si povídal, což mě dost pobavilo a vzpomněl jsem si na seriál Knight Rider s Davidem Hasselhoffem. I když se autu ten den moc bavit nechtělo, tak to je velmi zajímavé. Zastavili jsme se cestou na pumpě a po chvilce už jsem vystupoval na výpadovce z Benešova směr České Budějovice, byl jsem mu moc vděčný, protože horší místo na stopování z Prahy jsem si vybrat nemohl. Teď jsem byl na výborném místě na stopa.
Během pár minut mi zastavil kluk co jel z Rumburka někam k Chorvatsku (i když to místo si na 99.9% vymýšlím, protože jsem to zapomněl a nejspíš se teď vůbec netrefuju), kde se narodila jeho babička. Vzal mě až za Soběslav ke Kepmu Fousek, tam jsem u parkoviště potkal mladý polský pár. Chvilku jsme si povídali a pobavilo nás, že i oni jedou stopem až do Slovinska. Už tam prý stáli půl hodiny, tak jsem si stoupl kousek za ně. Mezitím si rozmysleli, že půjdou stopovat někam dál. I já se po neúspěšné půlhodině rozhodl, že půjdu jinam. Cestou jsem je potkal a došel jsem až do Veselí nad Lužnicí, cestou se snažil někoho stopnout. U Veselí mi zastavili dva kluci (evidentně podle vzhledu buď už po jointu, nebo těsně před), ale jeli na druhou stranu do Tábora, což se mi moc nehodilo, protože tam jsem před nějakou chvilkou projížděl s klukem z Benešova.
Prošel jsem Veselí nad Lužnicí. Stoupl si před nájezd na dálnici. Asi po 5 minutách mi zastavil potetovanej chlapík v zahuleným autě. Povídal, že má chovnou stanici, že jede za kamarádama z kapely se kterou dřív hrál. Poradil jsem mu dovolenou v zimě na Lanzarote (cenově dostupné a i v zimě je tam teplo na koupání). Vzal mě až do Budějovic, kde jsem se vydal směrem na výpadovku na Linz a před stopováním jsem si dal na pumpě nanuk a trošičku si odpočinul.
Dlouho nikdo nestavil. Zastavil mi asi po 20 minutách chlápek co mě vzal kousek za odbočku na Český Krumlov. Už jsem byl kousek od hranic asi 28km. Zastavilo mi auto, že mě vezmou do Kaplice. Protože jsem si neuvědomil, že je to už jen kousek od hranic, tak jsem jim poděkoval a čekal na jiný stop. Zastavil mi pán, který mě vzal do Kaplice, tentokrát už mi to po promyšlení přišlo v pohodě. Už jsem byl kousek od hranic. Začalo se stmívat, nasadil jsem čelovku a stopoval na Dolní Dvořiště. Stál jsem tam asi až do devíti a rozhodl se, že k hranicím dojdu pěšky.
Asi po 2km mi zastavil takovej týpek co jel do Dvořiště za kamarádama. Byl jsem rád, protože to bylo ještě pár km. Říkla, že na mě volal už v Kaplici, ale to jsem ho vůbec neslyšel. Vystoupil jsem na náměstí a vydal se k hranicím. Dal jsem na pumpě sušenku, odešly mi aplikace v mobilu a došel k pumpě hned u hranic. Zjistil jsem, že stopovat na tomhle místě není úplně ideální, dal jsem si horkou čokoládu, sedl si s ní na pumpě a odpočíval. Na to, že jsem celý den jen čekal na stopa a vezl se autem to bylo dost náročný.
Rozhodl jsem se, že zalezu do lesa a pojedu ráno. Hledal jsem po tmě místo na spaní. Cestou jsem ztratil instrukce a papíry s poznámkama, tak jsem se vrátil asi km zpátky a našel je na louce kousek od posedu a pěkně si promáčel boty. Našel jsem místo, který nebylo úplně ideální, ale dalo se tam dobře přespat. Noc byla teplá a zem měkká, tak se spalo dobře. Ke spánku jsem se dostal až tak kolem půlnoci.
